Vnímání dopadu dezinformací a falešných zpráv v celé Evropě stoupá, přičemž více než třetina občanů EU (36 %) uvedla, že se v minulém týdnu často vystavovali nepravdivým nebo zavádějícím informacím. Podle nedávného průzkumu Eurobarometru jde o významný nárůst z 28 % v roce 2022. důvěra v rozpoznání dezinformací však zůstává nízká, přičemž pouze 12 % se domnívá, že dokáže identifikovat nepravdivá tvrzení.
Regionální rozdíly ve vnímaném dopadu
Průzkum ukazuje výrazné rozdíly mezi zeměmi:
- Nejvyšší vnímaný dopad: Nejvyšší míru hlásí Maďarsko (57 %), Rumunsko (55 %) a Španělsko (52 %). To ukazuje na hlubší zranitelnost v těchto regionech, možná kvůli mediálnímu prostředí nebo sociálním faktorům.
- Nejnižší vnímaný dopad: Finsko (26 %) a Německo (26 %) mají nejnižší skóre, což naznačuje vyšší mediální gramotnost nebo robustnější systémy ověřování faktů.
- Překvapivé odlehlé hodnoty: Lucembursko a Irsko hlásí relativně vysokou expozici, přestože jsou v západní Evropě, zatímco Česká republika vykazuje nižší úrovně ve srovnání se svými regionálními sousedy.
Tyto regionální trendy jsou důležité, protože odrážejí různé úrovně udržitelnosti médií. Země se slabými institucemi, polarizovanou politikou a nízkou mírou důvěry v média jsou náchylnější k dezinformacím.
Krize důvěry: Rozpoznání nepravdivých informací
V celé EU se pouze 62 % cítí přesvědčeno o své schopnosti rozpoznat dezinformace, což je pokles oproti 64 % v roce 2022. Důvěra se značně liší, od 49 % v Polsku po 84 % na Maltě. Nedostatek korelace mezi vnímaným dopadem a důvěrou je znepokojující: dokonce ani ti, kteří se často setkávají s dezinformacemi, nemusí mít znalosti k jejich identifikaci.
Co určuje tyto vjemy?
Průzkum měří vnímání dopadu, nikoli potvrzené případy. To znamená, že odpovědi odrážejí to, čemu lidé věří, že je nepravdivé, spíše než to, co ve skutečnosti je nepravdivé. Trend je však významný:
- Rostoucí dopad: Země EU22 zaznamenaly nárůst vnímání dezinformací, zejména v Dánsku a Nizozemsku (v obou případech o 19 %). To ukazuje na zhoršení situace se spolehlivými informacemi.
- Psychologické faktory: Jak poznamenává Konrad Bleier-Simon z Centra pro pluralitu médií a svobodu médií, vnímání nemusí odpovídat skutečným schopnostem. Přecenění nebo podcenění může zkreslit výsledky.
- Sociální podmínky: Polarizace, ekonomická nerovnost, slabé vzdělávací systémy a nedůvěra v instituce přispívají k šíření dezinformací.
Role médií a institucí
Silné, nezávislé veřejnoprávní vysílací společnosti a účinná samoregulace soukromých médií jsou zásadní. Země s vysokou mírou důvěry ve zpravodajská média a populace, které na ně spoléhají spíše než na sociální média, jsou odolnější.
Nárůst vnímání dezinformací je příznakem širších společenských problémů. Řešení této výzvy vyžaduje posílení mediální gramotnosti, obnovení důvěry v instituce a boj proti polarizaci. Bez těchto opatření bude šíření nepravdivých informací nadále podkopávat porozumění veřejnosti a demokratické procesy.
